DOBA STARÝCH TIBETSKÝCH KRÁLŮ

Místo: 
CENTRUM POTALA - HIMÁLAJSKÉ CENTRUM Horovo nám. 3, Praha 8
   

Na historickou a archeologickou exkurzi do doby cca 7. - 9. století n. l., kdy se formovala silná tibetská říše, se vypravíme s Petrem Jandáčkem.

  Přednáška se zaměří na popis písemných a hmotných památek z královské doby a na popis dějin, státní správy, náboženství
a příbuzenství v rámci vládnoucího rodu. Jako královská doba (angl. royal period) se v odborné literatuře označuje období cca mezi lety 600-850, kdy tibetský stát dosáhl ohromného územního rozmachu. Tibet se etabloval jako jedna z nejvýznamnějších mocností v rámci Střední Asie (spolu s Čínou a Arabským chalífátem, respektive Turkickým kaganátem). Roku 763 Tibeťané dokonce dobyli Čchang-an (dnešní Si-an), sídelní město dynastie Tchang. Z čínských letopisů, tibetských textů z Tun-chuangu, nápisů na stélách, skalních nápisů, nápisů na zvonech i textů dochovaných v rámci mladších písemných památek lze do určité míry usuzovat, jak byl tibetský stát spravován, jaká v jeho rámci byla sociální stratifikace, jak vypadalo původní náboženství a do jaké míry byl rozšířen buddhismus. Kromě toho lze -převážně na základě údajů o vládnoucím rodu- pronést určité úvahy
o antropologii příbuzenství. Z archeologických výzkumů provedených hlavně v 80. a 90. letech 20. století si lze udělat představu
o hmotné kultuře vládnoucích vrstev a některých rituálech. Obraz starších dějin Tibetu, který je možné touto formou získat zajímavě kontrastuje s představou o „říši dávných tibetských králů“, známou z pozdějších tibetských literárních památek či folkloru.