Činnost Nadačního fondu Potala je nyní již omezena. Pokud chcete přispět na pomoc Tibetu, využijte veřejné sbírky Občanského sdružení Potala. Peníze došlé na původní účet nadačního fondu budou využity dle účelu.
Dne 26.11.1998 byl u Krajského obchodního soudu v Praze pod identifikačním číslem (IČ) 25 71 38 92 zaregistrován Nadační fond POTALA, zřízený za účelem rozvoje duchovních hodnot a ochrany lidských práv a dalších humanitárních hodnot tibetského etnika, zejména:
- pro uchování, ochranu, podporu a rozvoj dědictví tibetské kultury a na pomoc jejímu přežití v podmínkách současného světa,
- pro ochranu lidských práv a pro podporu a pomoc příslušníkům tibetského etnika všech generací v oblasti vzdělávání, zdravotní, sociální a v dalších humanitárních oblastech,
- pro podporu poznávání a studia historie, jazyka a duchovní a hmotné kultury tibetského etnika,
- pro šíření osvěty a informací o tibetské kultuře a buddhistickém světonázorovém systému.
| Adresa: | Horovo náměstí 3, 180 00 Praha 8 – Libeň |
| E-mail: | potala@potala.cz |
| WWW: | potala.cz |
Aktuální stav konta NF Potala je přístupný zde.
Správní rada NF Potala
Správní rada Nadačního fondu Potala má šest členů. Funkční období členů správní rady je čtyřleté. První správní radu Nadačního fondu Potala tvoří tito členové:
- PhDr. Zuzana Ondomišiová (předsedkyně)
- Jan Zápotocký (místopředseda)
- Marek Vašut
- Mgr. Petr Kuneš
- MUDr. Miroslav Procházka
- Ing. Edita Kleckerová
Revizorem, který plní funkci dozorčí rady Nadačního fondu Potala, je v současné době Ing. Karel Dvořák.
Kdo jsme
Zuzana Ondomišiová (1962)
Etnografka, tibetoložka. Zabývá se kulturou a dějinami Tibetu, přednáší na Institutu Dálného východu FF UK v Praze. Několikrát pobývala v Tibetu i v exilových komunitách v Indii, Nepálu a Austrálii. Trvale spolupracuje s vydavatelstvími DharmaGaia a Pragma při vydávání knih s tibetskou a buddhistickou tematikou. Samostatná publikační, přednášková a výstavní činnost.
Jan Zápotocký (1964)
Programátor, počítačový grafik a cestovatel na volné noze, několikrát navštívil Tibet, tibetské exilové komunity i další asijské země.
Marek Vašut (1960)
Filmový a televizní herec. Navštívil Tibet a zajímá se o východní kultury.
Petr Kuneš (1977)
Přírodovědec, ekolog, botanik. Působí na Katedře botaniky PřF UK v Praze, kde se zabývá historií a archeologií krajiny. Pobýval v Tibetu a oblasti Himálaje i exilových tibetských komunitách. Fotografuje a pořádá pravidelné výstavy.
Miroslav Procházka (1961)
Lékař, dlohodobě se zajímá o tradiční tibetskou medicínu, o které jak pořádá naučné přednášky, tak ji přímo praktikuje.
Edita Kleckerová (1967)
Profesorka ekonomie na soukromé odborné škole. Navštívila Tibet a zajímá se o východní kultury a budhismus.
O co usilujeme
Smyslem a cílem Nadačního fondu Potala je poskytovat nadační příspěvky fyzickým nebo právnickým osobám na projekty a programy, které jsou v souladu s účelem nadačního fondu (Viz Čl.2 Statutu Nadačního fondu Potala).
- Podpora humanitárních, sociálních a zdravotnických aktivit ve prospěch příslušníků tibetského etnika.
Jednou z prvních celosvětových aktivit, ke kterým se náš nadační fond chce připojit, je podpora Tibetské dětské vesničky (Tibetan Children Village) v exilu. Její zařízení jsou určitou obdobou našich SOS dětských vesniček, s tím rozdílem, že v nich žijí a učí se tisíce dětí – sirotků, polosirotků, dětí tibetských exulantů i dětí, které jejich tibetští rodiče poslali do Indie na výchovu v prostředí tradiční tibetské kultury a v podmínkách svobodného a demokratického světa.
Pod patronaci Tibetské dětské vesničky patří i péče o staré lidi, jejichž věk a psychický stav jim nedovolí přizpůsobit se velmi odlišným podmínkám života. Jedná se zejména o Tibeťany, kteří opustili Tibet již s první vlnou uprchlíků po roce 1959, ale také o nové exulanty, kteří až do současné doby opouštějí pod tlakem politické situace Tibet v pokročilém věku.
V humanitární oblasti existuje celá škála možností, jak Tibeťanům všech generací ulehčit jejich nesnadnou sociální a ekonomickou situaci v exilových táborech a osadách.
- Podpora studia příslušníků tibetského etnika v České republice, na Slovensku, v Indii či Nepálu.
V tibetských exilových komunitách se zdárně rozvíjí mnišský život, do značné míry se podařilo zachránit a udržet mnohé tradice škol tibetského buddhismu, mniši mají opět možnost rozvíjet tradiční způsob studia tibetského buddhismu pod vedením inkarnovaných lamů.
Naprosto odlišná je ale situace v sekulárním školství. Tibetské exilové komunity jsou schopny zabezpečit svým příslušníkům základní vzdělání včetně výuky angličtiny, avšak už ve středním školství existují limity dané obrovským přílivem nových uprchlíků, nedostatečným počtem míst na indických školách a problémy s doklady osob se statutem uprchlíka, nikoliv občana Indie. Situace ve vysokém školství je ještě horší. Kromě oborů úzce souvisejících s tradiční tibetskou kulturou (dějiny, medicína a astrologie, umělecká řemesla) mají mladí Tibeťané jen stěží příležitost získat vysokoškolské vzdělání. Pro přežití tibetského národa je klíčová existence vlastní inteligence a odborníků. Setkání s nadanými mladými lidmi v tibetském exilu, kteří zoufale hledají, jak by se v životě uplatnili, bylo hlavním impulsem k založení našeho nadačního fondu.
Chceme oslovit představitele českých (resp. slovenských) vysokých škol a najít řešení, jak u nás umožnit studium alespoň několika Tibeťanům. Podobné aktivity již probíhají nejenom v západních zemích, ale i u našich sousedů v Polsku.
- Podpora propagace tibetské kultury v České republice i v zahraničí.
Nadační fond Potala chce přispívat k poznání tibetské kultury jako součásti celosvětového kulturního dědictví a chce poukazovat na jedinečnost a nezastupitelnost existence každé jednotlivé kultury ve stále globálnějším a unifikovanějším světě.
- Podpora provozu knihoven, informačních, dokumentačních a vzdělávacích center se vztahem k tibetskému etniku a jeho kultuře.
- Podpora odborného sběru informací a dokumentů o tibetském etniku a kultuře v terénu.
- Podpora záchrany kulturního dědictví Tibetu.
- Podpora vydavatelské, publikační, výstavní a přednáškové činnosti o tibetském etniku a jeho kultuře, jakož i pořádání kulturních přednášek, koncertů, festivalů a obdobných kulturních akcí prezentujících tibetskou kulturu.
Jedním z cílů našeho nadačního fondu je také umožnit dlouhodobý pobyt tibetského jazykového lektora nebo učitele buddhismu u nás, tak aby zájemci o tibetskou kulturu, jejichž množství neustále vzrůstá, měli možnost studovat přímo s rodilým Tibeťanem, jak je to běžné v jiných zemích, kde fungují tibetská a buddhistická centra na nejrůznějších úrovních a tibetanistika je univerzitním oborem.
Co symbolizuje Potala
Zimní palác Potalu nechal vybudovat teprve ve druhé polovině 17. století „Velký pátý“ dalajlama Ngawang Lozang Gjamccho. Vyrostla na lhaském pahorku Marpori, na němž už v první polovině 7. století, v dobách rozkvětu tibetské říše, postavil jeden ze svých královských paláců tibetský král Songcän Gampo.
V historii Tibetu a pro Tibeťany představuje Potala ztělesnění spojení aspektu duchovního a světského, jejichž společným nositelem byla od nejstarších historických dob nejprve osoba osvíceného panovníka a v dobách pozdějších se jím stala osobnost dalajlamy. Název Potala jsme pro náš nadační fond zvolili právě proto, že je symbolem celého Tibetu: naše programy a aktivity chceme směrovat do všech oblastí týkajících se života a kultury Tibeťanů, nechceme si vybírat pouze problémy duchovní a náboženské, ani jen hmotné a světské. Potala znamená, že obě tyto stránky života jsou stejně důležité a vzájemně propojené.